Současná krize na turecko-řecké hranici je pro budoucnost Evropy naprosto zásadní a také poučná. V rovině vojensko-politické ukazuje, že vztahy napjaté k prasknutí mohou panovat i mezi spojenci v jednom vojenském obranném bloku, když je ovlivní vnější problém, na jehož řešení mají rozdílný nebo žádný recept. V rovině civilní předvádí, že obyvatelé Řecka jsou velmi citliví na rozdíl mezi nešťastným běžencem, který v domovině bojoval o holý život svůj a svých bližních a migrantem, který chce zkusit štěstí v jiné, ekonomicky vyspělejší zemi, než je jeho domovina, kde mu ale žádné nebezpečí nehrozí. 
Řecko je země, která v posledním období sama prožila tvrdý ekonomický pád, když její předchozí zkorumpované vlády tajily nebo falšovaly ekonomické ukazatele hospodaření státu a pro udržení životního standardu neodpovědnými půjčkami dostaly zemi do katastrofálního dluhu. Obyvatelstvo má ještě v živé paměti potíže, které se po přijetí bolestivých nezbytných reforem dotkly všech a především, jak už tomu tak bývá, těch méně majetných. Dnes se Řecká republika z krize částečně oklepala, a po jejím opakování žádný Řek určitě netouží. Právě ekonomičtí migranti představují pro obyčejné Řeky hrozbu, že by se krize mohla vrátit, neboť v případě, že se masa více než 3,5 milionů migrantů čekajících v Turecku na příležitost přeleje přes turecko-řecké hranice, zůstanou na jejich obživu sami. Současný vlažný postoj největšího zastánce přijímání migrantů Německa a jeho snaha udržet je mimo území EU v Turecku to jasně signalizuje. Řecko je hornatá země s malým množstvím zemědělské půdy a je v oblasti potravin závislá na dovozu.
Určitě velkou roli v uvažování Řeků hrají obyčejné počty. Deseti milionům příslušnic a příslušníků tohoto národa hrozí konfrontace s bezmála čtyřmi miliony cizinců. Jistě ne natrvalo, pro většinu migrantů Řecko není cíl, ale nepochybně na hodně dlouhou dobu. Podle slov našeho velvyslance v Řecké republice dokonce pomáhají civilní obyvatelé s ostrahou a obranou svých (a našich evropských) hranic. 
V souvislosti s výše uvedeným se opravdu není čemu divit. Zkusme si představit, že na Slovensku se ocitlo několik milionů migrantů a mají namířeno na západ…
Ne, Řeky v souvislosti s vývojem migrační krize opravdu nelze podezírat z rasismu nebo xenofobie. Mají obyčejný lidský strach. Nehrozí jim pouze opakování hospodářských problémů, za které by tentokrát jejich vláda nenesla odpovědnost, ale bez přehánění je ohrožena i jejich národní svébytnost. My jsme ale v naprosto stejné situaci. Na řecké hranici se nyní rozhoduje o existenci malých národů Evropy a její budoucí podobě a ať to zní jakkoli pateticky, je to realita.